Jak dosáhnout ideální skladby konstrukce?
Jaké mohou být následky špatně provedené izolace?
Netěsný plášť budovy = vysoké náklady na vytápění a vysoké emise CO2
I sebemenší netěsnosti v parobrzdě (vzniklé například špatně slepenými spoji mezi jednotlivými pásy nebo jejich napojení) mají dalekosáhlé následky. Tato vadná místa mají stejný účinek, jako například neutěsněná spára mezi okenním rámem a zdivem - tuto chybu by také nebyl nikdo ochoten tolerovat. Stejnou pozornost a péči si zaslouží nežádoucí spáry v parobrzdné izolaci.
Těsný plášť budovy = nízké náklady a ochrana životního prostředí
Netěsnosti v plášti budovy způsobují vyšší náklady na vytápění a vedou k degradaci tepelné izolace. Stejně tak při vytápění dochází k vzniku vyššího množství emisí CO2, než jakého by vznikalo při vytápění neprodyšně izolovaného objektu. Dle studie Institutu stavební fyziky ve Stuttgartu se hodnota u poškozené tepelně izolační konstrukce zhoršuje o faktor 4,8.
Přeneseno do reality to znamená, že dům o obytné ploše 80 m2 (u něhož existují netěsnosti v neprodyšné izolační vrstvě) potřebuje k vytápění tak velké množství energie, jako neprodyšně zaizolovaný dům o obytné ploše 400 m2.
Nekontrolované emise CO2 také podporují vznik skleníkového efektu, což se na naší civilizaci projevuje například rostoucím množstvím přírodních katastrof. Snížení emisí CO2 mělo být našim cílem a to nejen zřeknutím se nevhodných technologií, ale i aplikací inteligentních řešení, kterými pomáháme životnímu prostředí.
Pouze tepelně izolační konstrukce bez spár má plný izolační účinek
Dle studie z roku 2000 spotřebuje průměrný dům ve střední Evropě cca 22 litrů topného oleje na 1 m2 (220 kWh / m2) obytné plochy na vytápění. Z praxe je známo, že moderní pasivní dům spotřebuje jen 1 litr topného oleje na 1 m2. Tohoto markantního rozdílu je kromě jiného možno dosáhnout jen za předpokladu perfektní neprodyšnosti objektu. Nežádoucí spáry v neprodyšné izolační vrstvě objektů vedou k několika násobně vyšší spotřebě energie na každý m2 obytné plochy.
Nepříjemné klima v interiéru v letním období
Letní tepelná ochrana konstrukce je charakterizována dobou v hodinách, během které pronikne teplo z prostoru pod střešní krytinou až na vnitřní stranu konstrukce (fázový posun). S tím spojený nárůst teploty interiéru ve °C je porovnán s venkovní teplotou (amplitudový útlum).
